Muchomůrka červená

Muchomůrka červená s latinským označením Amanita muscaria je krásnou a doslova pohádkovou ozdobou našich lesů. Tato ikonická houba s jasně šarlatově červeným kloboukem posetým bílými skvrnami, byla pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším etheogenem, který kdy lidstvo poznalo. Vyskytuje se obvykle v jehličnatých lesích mírného pásma severní polokoule, a to především v severní Evropě a Asii, ale také v severní Americe. Tvoří mykorhizu (tzn. symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin) s břízou a jehličnany, a i proto se ji stále nepovedlo domestikovat pro domácí či laboratorní pěstování.

Amanita Muscaria a další druhy rodu Amanita mohou být při konzumaci v syrovém stavu toxické. Rodově příbuzných je i několik smrtelně jedovatých druhů, včetně Amanita phalloides (známá jako Muchomůrka zelená).

HISTORIE

Její fascinující historie sahá hluboko do šamankých tradic Sibiře, Skandinávie a dalších kultur, kde byla využívána pro své psychoaktivní účinky při náboženských a rituálních obřadech. Muchomůrka červená je spojována s mystikou a pohádkovým světem. Její vizuální podoba inspirovala nespočet mýtů, pohádek i folklórních příběhů a dodnes je symbolem magického propojení člověka s přírodou. V místních tradicích střední Evropy byla houba vnímána jako brána do světa nymf, víl a trpaslíků, také byla spojována s posmrtným světem.

Záznamy o používání Amanity v rituálních nápojích sahají až do doby před 4 000 lety. Domorodí obyvatelé severo- a východoevropských zemí věřili, že má houba léčivé účinky a používali ji mimo jiné také k úlevě od bolesti, zánětů a úzkostí. Sloužila také jako stimulant – sibiřští pastevci sobů z kmene Chantů a Korjaků používali sušenou Muchomůrku pro získání větší energie, aby udrželi krok se stádem i jako prostředek na spaní. Korjačtí šamani údajně Muchomůrku uctívali pro její schopnost spojit se s říší duchů a používali ji při věštění. Ve Slovinsku se houba po staletí používá k hubení hmyzu – Slovinci ji namáčeli do mléka nebo vody, aby se z ní uvolnily látky přitahující a zabíjející mouchy (odtud i pojmenování muchomůrka, či anglický název Fly agaric). V Litvě se houba údajně namáčela do vodky, která se konzumovala při svatebních hostinách. Podle etnomykologa R. Gordona Wassona se z ní připravoval božský nápoj zvaný sóma, známý z oslavných hymnů starověkých hinduistických Véd, který měl moc uvádět své věřící do extatických stavů „na pomezí nebe a země“. Muchomůrka je také spojována s legendou o Santu Clausovi, a to nejen kvůli barvě jeho oděvu, ale také létajícím sobům. Tato zvířata totiž muchomůrku doslova milují. Po požití se chovají jako opilí, vydávají podivné zvuky a bezcílně pobíhají. To vedlo domorodé národy ke shromažďování a požívání jejich moči jako bezpečnějšího způsobu užívání houby jako halucinogenu.

CHEMICKÉ SLOŽENÍ

Houba Amanita muscaria je známá svým obsahem účinných látek, kterými jsou alkaloidy muskarin, muscimol a kyselina ibotenová. Většina těchto látek se nachází v červené slupce na horní části klobouku a ve žluté tkáni pod ní, proto se houby před konzumací loupou a potom se luhují.

Muskarin je silný stimulant acetylcholinových receptorů parasympatického nervového systému. V závislosti na dávce způsobuje slzení očí, slinění, nadměrné pocení, pomalý srdeční tep, rozmazané vidění, zvracení a bolesti břicha. V Muchomůrce červené se vyskytuje ve stopovém množství (0,02 % sušiny) a je nejslabší psychoaktivní sloučeninou. Muskarin má také účinky na hladké svalstvo (dýchací cesty, gastrointestinální trakt), působí i na močový měchýř a oběhový systém, bývá také spojován se sexuálním vzrušením.

Muscimol je látka tlumící centrální nervový systém vazbou na receptory GABA(a). Při interakci s těmito receptory může muscimol způsobit změny ve vnímání reality a myšlení. Mohou se dostavit mírné halucinace, zkreslení smyslů a hlubší emocionální prožitky. Muscimol je však primárně sedativní alkaloid, který má na svědomí relaxační působení muchomůrky.

Kyselina ibotenová interaguje s glutamátovými receptory, což ji oproti muscimolu činí více stimulující a energizující. Pokud houby obsahují více kyseliny ibotenové než muscimolu, uživatelé obvykle hlásí zmatenost, agitovanost a euforii.

ÚČINKY

V lidovém lékařství se Muchomůrka červená používala jako protijed při uštknutí jedovatým hadem a u kloubních onemocnění. Díky obsahu látek jako jsou kyselina ibotenová a muscimol, se pro své protizánětlivé, analgetické, anxiolytické (snížení napětí, strachu, úzkosti, únavy či dušení nerovnováhy) a stimulační účinky houby používají v medicíně u kmenových společenství v severní a východní Evropě i v Rusku již stovky let. Tyto dvě látky ovlivňují nervový systém a mohou navozovat změněné stavy vědomí. Při správném zpracování dochází ke konverzi kyseliny ibotenové na muscimol, který má relaxační a hypnotické účinky, může tak podpořit hluboký regenerační spánek. Výtažky s muscimolem tak bývají poslední dobou často prezentovány jako účinný prostředek pro léčbu nespavosti.

Studie posledních let se věnují také mikrodávkování Amanity. Ukazuje se, že tento způsob aplikace může mít léčebný potenciál při široké škále onemocnění – léčba deprese, nespavosti, migrén, alergií, zánětu dásní, pálení žáhy, ekzémech, lupénce, epilepsii, hypertenzi a hormonálních dysfunkcích. Účastníci projektu uváděli také úlevu od bolesti a úspěšné přerušení závislosti na alkoholu, nikotinu, opiátech, kofeinu a jiných narkotikách.

PSYCHOAKTIVNÍ ÚČINKY AMANITY

Odborníci považují muchomůrku za psychoaktivní, ale ne za tradiční psychedelikum. Obsažené látky v mozku působí odlišně, a to především na receptory, které mohou vyvolat éterický, snový a sedativní stav. Lidé po intoxikaci Amanitou často upadají do hlubokého spánku, přičemž vize a vhledy se běžně objevují ve snech.

Psychoaktivní účinky Amanity obecně zahrnují fyzické uvolnění nebo sedativní účinky, euforii a stav podobný snění, rozmazané vidění a ztrátu motorických schopností. Někteří uživatelé mohou navíc pociťovat mírnou až extrémní nevolnost nebo křeče. V extrémních případech docházelo k dočasnému šílenství, či kómatu, což z Muchomůrky činí jeden z nejzáhadnějších druhů hub. Příznaky se objevují 30 až 90 minut po konzumaci této houby a jsou nejintenzivnější po 2 až 3 hodinách.

KONTRAINDIKACE, BEZPEČNOST A DOPORUČENÍ PRO UŽÍVÁNÍ AMANITY

Navzdory své jedovatosti není Muchomůrka červená smrtelně toxická, avšak neodborné užívání může vést k nežádoucím (výše zmíněným) účinkům. Pokud se Muchomůrka užívá, je nezbytné aby správně proběhlo její sušení, příprava (proces dekarboxylace kyseliny ibotenové) a bylo dodrženo bezpečné dávkování.

DÁVKOVÁNÍ A PŘÍPRAVA

Amanitu je bezpečné používat pro mikrodávkování v množství 0,5 – 1g sušené houby. Ideální je povařit ji 20-30 minut ve vroucí vodě s vymačkaným citrónem pro dekarboxylaci kyseliny ibotenové, která je ve vyšších koncentracích toxická.

Extrakty s Muscimolem je bezpečné dávkovat v množství 5-10mg na dávku pro podporu relaxace a kvalitního spánku.

SYNERGICKÉ KOMBINACE

Reishi

Podporuje relaxaci a může snižovat nadměrnou excitaci a agitovanost v případě, kdy je muchomůrka nedostatečně dekarboxylovaná.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Podporuje sedativní účinky a harmonizuje trávení, což může pomoci proti nevolnosti, která se někdy objevuje po konzumaci muchomůrky.

CBD

Podporuje relaxaci a může snižovat nadměrnou excitaci a agitovanost v případě, kdy je muchomůrka nedostatečně dekarboxylovaná.

Modrý leknín

Podporuje relaxaci a doplňuje meditativní a kontemplativní účinek muchomůrky.

Ashwagandha (Withania somnifera)

Podporuje relaxaci a může snižovat nadměrnou excitaci a agitovanost v případě, kdy je muchomůrka nedostatečně dekarboxylovaná.

POUŽITÉ ZDROJE:

Baba Masha, M.D., Microdosing with Amanita Muscaria. Creativity, Healing, and Recovery with the Sacred Mushroom, 2022.

Hobbs Christopher, Christopher Hobbs’s Medicinal Mushrooms. The Essential Guide, 2020.

Wolf-Dieter Storl, Bylinářské tradice moudrých žen a mužů aneb hlubší podled do světa bylin. Praha 2011.

https://www.califarms.cz/rubriky/blog/muchomurka-cervena-a-psychedelicke-houby-psilocybin-jaky-je-rozdil/

https://www.acslab.com/mushrooms/amanita-muscaria-vs-psychedelic-mushrooms#5

https://www.acslab.com/mushrooms/amanita-muscaria-history-toxicology

https://animamundiherbals.com/blogs/blog/5-poisonous-plants-used-since-ancient-times