Yogi Masala – směs koření i nápoj, který zahřívá tělo, zklidňuje mysl a otevírá srdce

Denní světlo se spolu s pomalu se krátícími dny začíná pozvolna vytrácet. Počínající podzimní chlad nás nutí přiobléci se, více se zabalit do sebe, vyhledávat teplo a hřejivé doteky. Omamná vůně skořice, zázvoru, kardamomu a dalších esencí Yogi masaly, linoucí se z oblíbeného hrnečku, je skoro jako takové objetí – okamžitě nás přenese do klidu, zpomalí dech a dopřeje nám krásný hřejivý pocit u srdce. Určitě ho dobře znáte.

Masala chai dnes najdeme téměř v každé čajovně či kavárně. Jeho původ sahá údajně tisíce let do minulosti. Tento kořeněný nápoj je opředen prastarými příběhy o královských rodinách jižní Asie a má dlouhou historii v ájurvédské bylinné tradici. Odtud se postupně rozšířil i na Západ a stal se oblíbeným společníkem chladných dnů.

Šálek tohoto nápoje může mít ale i jiný rozměr než jen ten kulinářský a chuťový. Jde o to víc než jen nasládlou, hřejivou a zároveň pikantní směs koření. Když se na chvíli zastavíme, zhluboka se nadechneme a obejmeme teplý hrnek v dlaních, naše tělo přepíná z napětí do režimu klidu. Aktivuje se parasympatický nervový systém, dech se zjemňuje, stejně jako rytmus našeho srdce. Teplo i vůně spouštějí v mozku chemickou reakci – uvolňuje se oxytocin, hormon radosti, důvěry a blízkosti, který se vyplavuje i při meditaci, doteku nebo objetí. Spolu s ním stoupá i hladina endorfinů, přirozených látek dobré nálady… A tak se i doušek lahodného nápoje může stát malou meditací – návratem k sobě, do svého středu, ke svému dechu.

Co je masála?

Slovo masālā znamená ve staroindickém sanskrtu doslova „směs koření“. V indické kuchyni existuje mnoho variant těchto směsí, lišících se složením, místem původu i účelem použití. Základ obvykle tvoří koriandr, zázvor, chilli, kurkuma, pepř a další aromatická koření.

Nejznámější je garam masala – pikantní směs využívaná při vaření, jejíž kořeny sahají do ájurvédské medicíny. Cenila se pro své léčivé vlastnosti, hlavně pro schopnost podporovat trávení a zvyšovat tělesné teplo. Její název znamená doslova „horké koření“, a to nejen kvůli své pálivosti, ale i proto, že ingredience jako skořice, hřebíček či kardamom mají přirozeně zahřívací účinky. Původně byla doménou královských kuchyní, později se rozšířila i do běžných domácností.

Zajímavé je, že pro tuto směs neexistuje jediná univerzální receptura – každá rodina, každý region má svou vlastní verzi, což odráží rozmanitost indické kulinářské tradice. Typicky ale obsahuje koření jako je římský kmín, koriandr, hřebíček, kardamom a skořice.

Kromě garam masaly známe i tandoori masalu (směs používaná k přípravě masa), chaat masalu (s práškem ze sušeného manga) či dátá masalu, která se stala základem pro lahodný nápoj známý jako Masala chai či Yogi chai.

Historie masála čaje

Kořeněný nápoj zvaný masála chai se v Indii pije už tisíce let. Původně šlo o směs bylin a koření bez čajových lístků, která měla podle principů ájurvédy očistné a povzbuzující účinky. Legenda vypráví, že první recept vznikl na popud krále, který chtěl vytvořit nápoj vyživující tělo i duši.

V první polovině 19. století začali Britové v Indii kultivovat planě rostoucí čajovník a založili v oblasti Assamu první čajové plantáže. Černý čaj se tak postupně stal součástí receptu. Zpočátku byl pro většinu Indů příliš drahý, ale s rozvojem plantáží a propagací jeho konzumace se stal dostupnějším. Pouliční prodavači – chai wallahs – začali přidávat mléko, cukr a koření, čímž vznikl unikátní, dnes už ikonický nápoj.

Masala chai se stal součástí každodenní kultury – pije se doma, na ulici, ve vlacích, při setkáních s přáteli. V některých oblastech Indie lidé vypijí i čtyři malé šálky denně.

V Indii a zbytku světa se masala chai vyrábí z černého čaje. V Kašmíru se místo černého čaje používá zelený čaj Gunpowder. Některé bezkofeinové verze čaje obsahují místo černého čaje rooibos.

Na Západ přinesl Yogi masalu v roce 1968 učitel kundalini jógy Yogi Bhajan. Na svých lekcích servíroval tento čaj žákům jako prostředek k zastavení, sdílení a zakotvení zkušenosti. Od té doby se Yogi masala stala symbolem propojení těla, ducha a každodenní radosti.

Symbolický rozměr

V šálku horkého nápoje můžeme najít nejen zahřátí, ale i připomínku toho, že chvíle zastavení a bytí v přítomnosti jsou tím největším darem, který sami sobě můžeme dát. Takové chvíle jsou totiž léčivé samy o sobě.

Pití Yogi masaly se tak snadno stane malým rituálem vědomého zastavení se. Můžeme si jej vychutnat ráno před meditací, odpoledne při čtení oblíbené knihy nebo večer při sdílení s přáteli. Už samotná příprava může být součástí kontemplace: nasypat koření, nechat jej probublávat ve vodě, sledovat, jak se tekutina zbarvuje a vůně naplňuje prostor…

V Indii se tradičně podává v kruhu, sdílený mezi lidmi. Vůně koření otevírá smysly a vtahuje nás do meditativního naladění. A v tom je obsažena i jeho symbolika – spojení se sebou i s komunitou, přítomnost a vděčnost.

Blahodárné účinky nápoje pro tělo i ducha

Podle ájurvédy každé koření pracuje nejen na tělesné, ale i na jemnohmotné úrovni a podporuje vnitřní oheň (agni), který je zdrojem vitality, dobrého trávení a duševní rovnováhy. Kardamom otevírá srdce, skořice zahřívá a dodává odvahu, zázvor probouzí životní sílu, hřebíček pročišťuje a chrání. Společně vytvářejí harmonii chutí i energií. Proto je tento nápoj ideální pít třeba před praxí jógy, meditací nebo kdykoli, kdy chceme obnovit vnitřní sílu a rovnováhu.

Koření, která tvoří srdce naší Yogi masaly:

Kardamom

(Elettaria cardamomum)

Jeho pronikavá vůně a zároveň tajemný název vás přenesou do pohádek a příběhů Tisíce a jedné noci. Tento víceletý keř Kardamovník obecný pochází právě z jižní Indie a Srí Lanky. Ve svých zahradách si jej nechal pěstovat už babylonský král v 8. století před Kristem. Staří Egypťané jej žvýkali pro bělejší chrup a Indové jej využívali při kožních problémech a dietách. Po způsobu starých Římanů je dodnes využíván při výrobě unikátních parfémů a stále patří k nejstarším a nejdražším kořením na světě.

Kardamom je odpradávna využíván v lidovém léčitelství při trávících potížích, nevolnostech a žaludečních křečích. Podporuje také činnost nervové soustavy a sliznic a má silný antivirový a antimykotický potenciál.

Zázvor

(Zingiber officinale)

Zázvor, který je v indické ájurvédě přezdíván jako „všechny léky světa“, pochází z Číny nebo Indonésie, odkud se dále rozšířil do Indie a okolních oblastí, kde se používá už po 3000 let. Do zemí Blízkého Východu pronikl pravděpodobně díky Féničanům. Znali jej i ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Ve středověku se dostal přes arabské obchodníky až do Evropy, kde zdomácněl natolik, že jej hojně využívaly pro své kulinářské speciality i naše babičky. Patří do rozsáhlé skupiny tropických rostlin, jejichž silné hlízy jsou výrazně aromatické.

Zázvor patří mezi silné antioxidanty a má antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a analgetické účinky. Jeho prohřívací vlastnosti urychlují metabolismus. Všeobecně pomáhá při zahlenění, velmi dobře působí při nachlazení, infekcích horních cest dýchacích, zlepšuje stravitelnost, pomáhá při nevolnostech, tlumí bolesti, navozuje pocení a pročišťuje tělo.

Je však rozdíl mezi čerstvým kořenem a jeho sušenou variantou. Čerstvý zahřívá trávení, aniž by zvyšoval teplo v organismu. Sušený zázvor naopak zvyšuje teplo v celém těle.

Skořice

(Cinnamomum verum)

Kdo by nemiloval voňavou skořici. O tomto omamném koření kolovalo v minulosti mnoho příběhů. Po dlouhá léta bylo obchodníky utajováno, odkud pochází a provázely ji mnohé fantastické příběhy, které posluchače zaváděly až na samý kraj světa, kde byly skořicové svitky údajně zachytávány do sítí, hlídány okřídlenými hady nebo sloužily jako stavební materiál pro stavbu hnízda bájného ohnivého ptáka Fénixe. Ve starověkém Egyptě se skořice dokonce používala jako obětní dar bohům a k balzamování těl faraonů. Středověcí Španělé ji přivezli do Mexika, kde si ji okamžitě oblíbili a začali ji přidávat do kakaového nápoje.

Pravá skořice pochází z vnitřní kůry věčně zeleného stromu latinského názvu Cinnamomum zeylanicum, pocházejícího ze Srí Lanky a Západní Indie. Na světě roste zhruba 278 druhů skořicovníku, toto hořkosladké koření však plodí jen 5 z nich. Nejznámější je skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) a skořicovník cejlonský (Cinnamomum verum), kterému se také přezdívá skořicovník pravý.

Skořice nejen chutná, voní, ale také léčí. Je známá svými antibiotickými a protiplísňovými účinky, působí protizánětlivě při nachlazení, zahřívá tělo a rozpouští hleny. Obsahuje mnoho minerálních látek a vitamínů včetně manganu, který pomáhá spalovat tuky a sacharidy a zároveň úspěšně snižuje hladinu cukru v krvi.

Hřebíček

(Syzygium aromaticum)

Hřebíčkovec kořenný, tak zní název stálezeleného subtropického stromu, ze kterého se sklízí ještě nerozvinutá intenzivně vonící poupata, která se suší a později využívají k mnoha kulinářským i léčivým účelům. Pěstuje se v Indonésii, na ostrově Madagaskar, ale také na Srí Lance a Zanzibaru. Sušené kalíšky připomínající hřebíky jsou známy již od středověku. Staří Číňané je žvýkali, aby je nebolely zuby a měli svěží dech. Do Evropy hřebíček dováželi arabští kupci, kterým tuto výsadu ale přebrali během 17. století Nizozemci obsazením Moluckých ostrovů (Indonésie). Po několik desítek let tak drželi monopol na prodej právě hřebíčku, muškátového květu a oříšku.

Hřebíček obsahuje významné silice a třísloviny, které zmírňují bolest, proto se doporučuje při bolestech zubů, hlavy či uší. Působí antisepticky, podporuje a dezinfikuje trávení a funkci jater a napomáhá v boji proti plísním. Díky vysokému obsahu vitamínu K dokáže také významně prokrvit celé tělo.

Pepř černý

(Peper nigrum)

Král koření či černé zlato, tak pepř nazývali již staří Řekové několik století před naším letopočtem a používali jej jako obětinu bohům. Velmi rychle se již tehdy stal cenným obchodním artiklem. Malé černé kuličky pochází ze stromu pepřovníku černého, který rostl v Indii. Odtud se postupně rozšířil do jižní Asie a dále do světa. Pepř roste na liánách, které se pnou až do výšky 30 metrů, dozrává postupně na hroznech a sbírá se ručně z dlouhých žebříků. Trsy procházejí několika vývojovými stádii – když kuličky dozrají, zčervenají, odloupnutím slupky vzniká pepř bílý, po utržení zezelená a při následné fermentaci a usušení zčerná.

Pepř vyniká obsahem antioxidantů a zabraňuje tak vzniku závažnějších chorob. Vyšším obsahem draslíku přispívá k regulaci krevního tlaku a díky povzbuzení slinění a tvorby žaludečních šťáv podporuje látkovou výměnu a trávení. Obsažený vitamín K napomáhá ke zpevnění a regeneraci kostí a tkání.

Koriandr

(Coriandrum sativum)

Koriandr je jedním z nejstarších zdrojů esenciálních olejů. Už staří Egypťané jej ukládali do hrobek svých panovníků, aby je mohli užívat v posmrtném životě. Byl považován za mocné afrodiziakum a bylinu nesmrtelnosti. Je to jednoletá bylina pocházející z Asie a postupem času se rozšířila do Středomoří a do severní Afriky. Je jednou z mála bylin, které se v kulinářských i léčitelských kruzích uplatní celá.

Léčivé účinky této bylinky znali již naši předkové, kteří ji využívali převážně při podpoře trávení. Silice totiž rozpouští hleny, mírní křeče a střevní bolesti, působí proti nadýmání a navozují chuť k jídlu. Bobule obsahují hořčík, železo a vlákninu, listy jsou bohaté na vitamín A, B1, B2 a C, semínka regulují poměr glukózy v krvi a zvyšují zdraví prospěšný cholesterol. Podle ájurvédy semínka posilují tělo a vylučovací systém včetně léčení infekcí močových cest a uklidňují srdce.

Každé z těchto koření v sobě nese svůj příběh, vůni dalekých krajin i moudrost starých civilizací. Při jejich spojení se zrodí harmonie, která vás prohřeje na těle i na duši.

Takto vyváženou směs koření Yogi masala najdete i u nás na eshopu, a to hned ve dvou variantách (jemně mletý prášek nebo kousky koření). Vytvořili jsme ji s úctou k tradičním recepturám a atmosféře indických trhů, kde se jednotlivé druhy koření mísí v dokonalé rovnováze. Její aroma probouzí vnitřní oheň (agni), podporuje trávení, posiluje vitalitu a pomáhá nám zpomalit. Hodí se k meditaci, po jógové praxi, k večernímu ztišení nebo jen tak, když potřebujete obejmout šálkem hřejivého nápoje.

Pár tipů, jak Yogi masalu použít

Připravit si jej můžete na mnoho způsobů, každý z nich má své kouzlo, buď klasicky s černým čajem či s kakaem, kdy krásně prohlubuje jeho srdce-otevírající účinky a přináší hluboké zklidnění, a nebo v rostlinném latté:

Klasický Yogi masala chai s černým nebo zeleným čajem

Jednu polévkovou lžíci směsi povařte 3–5 minut ve 300 ml vody, přidejte černý čaj, mléko a oslaďte medem nebo třtinovým cukrem.

Ceremoniální kakao s Yogi masalou

Jednu lžíci kakaového prášku/hmoty z nepražených bobů (cca 15g) povařte se dvěma polévkovými lžícemi sušeného kokosového mléka/smetany ve 200 ml horké vody, případně rostlinného mléka či bylinného čaje při teplotě do 42 °C. Přidejte špetku soli a špetku koření Yogi masala podle libosti. Poslaďte medem nebo jiným sladidlem. Vzhledem k teplotě vody je potřeba kakao důkladně prošlehat.